Meditace - alfa stav

 

Mozková elektrická aktivita
Funkce našeho centrálního nervového systému je založena na bioelektrické aktivitě nervových buněk. Kolísající elektrické potenciály mohou být zaznamenávány a vyhodnocovány jako vlny o určité amplitudě (velikosti) a frekvenci (počet opakování celých cyklů v sekundě).

 

Zpracováním mnoha těchto záznamů (elektroencefalogramů) došli vědci k vymezení čtyř základních mozkových vln, které jsou charakterizovány v následující tabulce:

 

Název vlny Frekvence (Hz) Aplituda
delta 1 - 3 111 - 150
théta 4 - 7 50
alfa 8 - 13 30 - 50
beta 14 - 30 5 - 10

  

Vlny čtyř frekvencí

Beta vlnění se spojuje s běžným vědomím po probuzení. Objevuje se ve chvílích, kdy je pozornost směrována na vnější prostředí. Vnímání, koncentrovaná myšlenková činnost, ostražitá bdělost a podobně jsou těmito vlnami doprovázeny. Mohli bychom je nazvat vlnami plné bdělosti a pozornosti.

Vlny alfa jsou charakteristické pro uvolněný stav mysli. Člověk v něm nepřemýšlí o ničem konkrétním, příjemně "se vznáší". Mozková aktivita je méně koncentrovaná, v jistém smyslu rozprostřená, funkční propojení mozkových polokoulí je usnadněné, podle některých hypotéz je mozek v tomto mentálním stavu schopen lépe využívat svých potencialit. V posledních letech se tyto vlny spojují s klidným a jasným duševním stavem ("hladina alfa"), s nímž pracují různé techniky meditace.

Théta vlny se vyskytují ve stavu hlubokého uvolnění. V takovém stavu mozku se usnadňuje a urychluje učení, tvořivost a obrazotvornost. Lidé, kteří pokročili v umění meditace, je často zažívají. V dětském věku se mozek do théta vlnění dostává mnohem snáze nežli ve věku dospělém. Snad i proto je dětský mozek tvárnější, přizpůsobivější a pružnější nežli mozek dospělých a starších jedinců.

Vlny čtyř frekvencí je nejpomalejší. Vyskytuje se v hlubokém spánku beze snů a někdy je lze zjistit u velice pokročilých jogínů, kteří se léta věnují meditaci.

Aktivita mozkových vln se neustále v průběhu dne i noci mění. V podstatě každá forma duševní aktivity způsobuje změny ve velikosti a rychlosti mozkových vln. K rychlým a dramatickým změnám dochází při úleku nebo ve chvílích ostré koncentrace pozornosti. Podobně, jako se rozčeří hladina rybníka, na niž dopadl hozený oblázek. Aktivita mozkových vln se například také různě mění v průběhu sledování televize, sportovního zápasu nebo při četbě.

V průběhu posledních desetiletí minulého století bylo vyvinuto mnoho technik, které umožňují navozovat výše uvedené stavy, obzvláště alfa a théta, pomocí vůle. Většina těchto metod, jako například meditace, však vyžaduje měsíce či léta usilovného tréninku. Jinak je tomu u přístrojů nových generací neurotechnologií. Jedna jejich část, tzv. audiovizuální technologie (AVT), dokáže požadované hladiny bioelektrického vlnění v mozku navodit.

 

Neurotechnologie

Neurotechnologií (angl. neurotechnology) rozumíme interdisciplinární aplikovaný vědní obor, jehož předmětem studia je poznávání mozku za účelem cílevědomého zdokonalování jeho výkonu a nácviku autoregulace psychické a spirituální činnosti individua. Synonymy neurotechnologie jsou psychotechnologie (psychotechnology), technologie mysli (mind technology), technologie vědomí (consciousness technology) nebo audiovizuální technologie (AVT). Často se používá také termín "mentální (ná)stroje" (mind tools, mind machines). Nejprve se ovšem musíme seznámit s některými poznatky o elektrické aktivitě mozku. AVT, kterou se hlavně budeme zabývat, na nich přímo staví.

 

 

Buď vítán každý, a v každém okamžiku, kdykoli k nám zavítáš